Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Sestavu na třetí kolo jsem začal řešit už v úterý, a to kvůli po zkušenosti z minulého týdne, kdy jsem Ondru Juráska "lovil" až v pátek večer. Tentokrát jsem všechny hráče raději obvolal. Omluvenky jsem měl dvě. Nejdřív se omluvil Marián Hrubša z důvodu nemoci (přetrvávající teploty a vysoké CRP) a dále Ondra Jurásek, který musel služebně znovu do Švédska, a tak namísto pocení se nad šachovnicí si užíval panoramatické sauny na břehu jezera (tichá závist). Jediný otazník visel nad obsazením poslední, sedmé šachovnice, tam Zdeněk Bína kolegiálně přenechal místo v sestavě Jirkovi Kořínkovi, který se už na minulý zápas přišel podívat. Podle google map jsem napočítal dobu trvání cesty, rozeslal sms s pokyny a do neděle se tomu už nevěnoval. Jenže nedělní pohled z okna po probuzení mě velmi rychle probral. Venku byla sněhová nadílka, která se nikterak nemazlila nejen s cestami, ale hlavně s autem. Takže moje časové plány dostaly čtyřminutovou trhlinu už jen tím, že jsem musel ometat auto.. Nabral jsem Ríšu a vyrazil pro Petera do Skalice (ostatní borci jeli s Vojtou napřímo). V první zatáčce jsem sice otočil volantem doleva, ale auto jelo pořád rovně a zahájilo odbočovací manévr na můj vkus docela pozdě a dost liknavě. Takže noha z plynu. Ale nutno podotknout, že hlavní tah (tedy silnice 55 - pozor, neplést s E55!) byla velmi dobře ošetřena silničáři a jelo se po ní jedna báseň. Proto příliš nerozumím tomu, že bylo utkání Veselí C - Prušánky C odloženo z důvodu sněhové kalamity, ale to jen tak na okraj.

Do Ježova jsme dorazili přesně v devět, protože jsme ještě chvíli hledali obecní úřad (navigoval Peter a ten měl jasno - úřad musí být určitě na kopci vedle kostela. Nebyl - SMÍCH). Domácí - věrni své tradici - nasadili velmi vyrovnanou sestavu, a to dokonce tu zákaldní! Když jsem se ptal Petra Doležala, proč nehraje lišák Jirka Tomek, řekl, že má auto ještě na letních pneumatikách. Zasmáli jsme se té taškařici a poté už vůdci černých figur spustili hodiny. Po první obchůzce jsem viděl pěkný útok Iva Kužely na čtvrté desce na černého krále, dál pak nepříjemně zatoulanou věž Jirky Kořínka na té poslední. To byla mimochodem kuriozita nedělního utkání, že se v hrací místnosti sešli hned tři Kořínci, a to dva domácí a jeden od nás. Jinak se hrály víceméně rovné pozice. Na první šachovnici se dle ELOvé převahy očekávala výhra Petera, ale ten několikrát propásl šanci zahrát c5 v Caro-Kannovi, a tak musel hledal cestičky do pozice trpělivě bránícího Zdeňka Kašpárka jinudy. Na dvojce se asi taky očekávala moje výhra, proti tomu ale šly moje poslední výkony, nicméně v minulosti jsem už jedno Honzu Kořínka porazil a po několika jeho horších rozhodnutích jsem se dostal do znatelné výhody a partie tak nějak směřovala k mojí výhře. Na trojce stál Vojta Šafařík (nejen dle jeho slov, ale i viditelně) jako prase (SMÍCH). Já jsem to komentoval mírnějšími slovy, že je ve své pozici zahrabaný jako krtek. Výborně hrající Petr Doležal získal sice znatelnou prostorovou převahu, ale vzhledem k tomu, že se pěšcové struktury propletly a pozice byla zavřená (první výměna až ve 20. tahu!), bylo jasné, že jeden i druhý budou jen ztěžka hledat cestičky k celému bodu. A tato partie taky jako první skončila právě dělbou onoho bodu. Na čtyřce získal Ivo prudkým útokem kvalitu, odmítl nabízenou remízu a šel nekompromisně po výhře, ačkoliv ve 20. tahu měl (podle mě) raději udělat dlouhou rochadu a ušetřil by za chvíli pár zbytečných tahů králem. Ale tak kdo je dokonalý, že? Na páté Jirka Fanta trpělivě rozjížděl černými útok proti dlouhé rochadě soupeře. Ten v jednu chvíli - jako by se nechumelilo - vytáhl z kapsy chytrý telefon a začal si na něm vyřizoval nějakou Whatsappovou konverzaci, za což jsem ho důrazně pokáral, protože to už bylo dost přes čáru. Chybu uznal a telefon putoval zpět do kapsy. Na šesté šachovnici se děly věci! Ríša nejdřív namísto jasného tahu 12. Sh6 spáchal harakiri tahem 12. Df4 a figura byla v háji. Jeho soupeř pak rozjel parádní útok na jeho krále, kam poslal všechny svoje figury, ovšem ve zlomový moment (ve 29. tahu) přehlédl mat jedním tahem, viz diagram:

Po braní na g3 stačilo černému zahrát jeden ze dvou správných tahů střelcem (buďto 29. ... Sxd5# anebo Se4#), namísto matu ovšem zahrál doslova lahůdku, a to 29. Se2+?? a odevzdal věž. Ríša tak slezl hrobníkovi z lopaty a najednou hrál na výhru. O tu se ale připravil slabým tahem 33. g4. Tady měla přijít do hry druhá věž z b1 a mělo se začít útočit na slabé pole d6. Po pár tazích Ríša navíc kvalitu musel odevzdat zpátky a přešel do věžové koncovky, v níž prohrával o dva pěšce. Proti všem šachovým poučkám dovolil výměnu věží a nechal tak soupeře přejít do jednoduše vyhrané koncovky, kterou už tentokrát Slávek Sedlák zvládl a zapsal celý bod. Ríša partii tahal až do matu. Já jsem celé dopoledne, přemýšlel, co mi připomíná jméno Slávek Sedlák a přišel na to až večer (tímto zdravím Slávka Sládka do Slavkova u Brna - našeho bývalého soupeře v KP 2!).

Na poslední šachovnici - jak jsem už psal výše - trpěl Jirka Kořínek na zatoulanou věž na e5, která tam kryla slabého pěšce na d5 a díky střelci na e6 se neměla jak vrátit do boje. Bohužel Jirka šel svému soupeři výměnami na ruku a o tohoto pěšce záhy přišel. V závěru partie sice zkusil kalit vodu hrozbou matu na první řadě, ale pak si v zápalu krytí dalšího pěšce nepohlídal mat na své osmé řadě a bylo vymalováno. Domácí tak vedli o dva body. Brzy ovšem snížil pěkným matem Ivo Kužela a o vyrovnání skóre jsem se postaral já. Tady se ovšem taky musím pokárat, protože jsem se v závěrečné pozici ulakomil na zisk dalšího pěšce, namísto matu v pár tazích, viz diagram:

Po braní pěšce na g7 zahrál černý 37. Kf8. Tady stačilo zahrát 38. Vdd7 a matu nelze bránit. Namísto toho jsem si vzal dalšího pěšce na b7 v domnění, že moje věž na d4 musí krýt pěšce na e4. Soupeř sice okamžitě vzdal, ale mrzí to i tak.

Také Peter už stál na první desce na výhru, když měl dva volné pěšce a po pár tazích jeho soupeř tuto výhodu uznal zastavením hodin a podáním ruky. K celkové výhře jsme tak potřebovali půl bodu a všechny zraky se tak soustředily na poslední hranou partii na páté šachovnici. Tam Jirka Fanta získal obrovskou výhodu (6,4 pro černého), ale v kritické pozici nepostupoval správně, viz diagram:

Vítězný tah 32. ... Dxc3 sice viděl, ale zamítl ho pro repliku bílého 33. Dd5+. Jenže tady černý nemusí dámu brát, ale stačí uhnout králem na h8, což Jirka bohužel nespočítal. A tak zvolil ploché řešení s trojí výměnou na e2. Přesto šel do vyhrané pěšcové koncovky, v níž ale přišel další jeho zkrat, viz diagram:

Tady stačilo zahrát jednoduché 39. ... a5 a černý musí vyhrát, protože rozhodne další g5! Namísto toho zvolil Jirka tah 39. ... b6, čímž vlastně dobrovolně zbavil svého soupeře jeho největší slabiny, a to dvojpěšce. Tento postup nemohl rozdýchat především Vojta Šafařík. Naštěstí už Jirka partii nemohl prohrát, a tak hrál jen o svůj výsledek. No, nakonec se hrála koncovka o níž prohlásil, že už ji někdy viděl hrát Karpova a ten ji vyhrál. Jirka ji vyhrát nedokázal a partii ukončil rozkaz Vojty, který rozsekl remízovou pozici slovy: "Dejte to konečně za remis a jedeme na kačenu!" (SMÍCH). Suma sumárum tak vezeme z Ježova plný počet bodů po nejtěsnější možné výhře a stali jsme se prvním přemožitelem tohoto sympatického týmu.

Zároveň bych chtěl znovu pochválit volbu hrací místnosti, protože zasedací místnost na obecním úřadě je mnohem lepší, než bývalá, ponurá místnost v ježovské hospodě! A to nemluvím a krásných a poučných plakátech na stěnách!

FOTOGRAFIE ZE ZÁPASU:

Začneme netradičně pohledem na moje auto ráno před odjezdem.

A tady už jsme v hrací místnosti. Zde máme soupeře na první šachovnici - Zdeňka Kašpárka (vlevo) a Petera Krakovského vpravo.

Můj soupeř na druhé šachovnici - sympatický vůdce černých figur Honza Kořínek.

A tady začíná partie na třetí desce mezi domácím Petrem Doležalem (vlevo) a Vojtou Šafaříkem.

Čtvrtá deska a první tahy v partii mezi Vláďou Kořínkem (vlevo) a Ivem Kuželou.

Tradiční doping Vládi Kořínka mu tentokrát štěstí v partii nepřinesl.

Pátá šachovnice a u ní Jirka Fanta (vlevo) a domácí Petr Hořák.

A první tahy na šesté šachovnici v partii plné zvratů mezi Ríšou Svobodou (vlevo) a Slávkem Sedlákem.

A poslední šachovnice a partie mezi domácím Petrem Netopilem (vlevo) a Jirkou Kořínkem.

Petr Doležal hrál v parádním šachovém tričku, které si zasloužilo samostatnou fotku!

A tady sraz všech tří Kořínků, tedy domácích Honzy a Vládi a našeho Jirky, kteří si s Petrem připili na zdraví.

Jak je důležité zdraví jsme se dověděli cestou ze zápasu. Tímto držíme Mariánovi všechny pěsti!!

Poslední hraná partie přitahovala pozornost všech v hrací místnosti.

A tady je reakce Vojty na její průběh (SMÍCH).

PARTIE ZE ZÁPASU:

1. Kašpárek - Krakovský 0 : 1

2. Solařík - Kořínek Jan 1 : 0

3. Doležal - Šafařík 1/2

4. Kužela - Kořínek Vladimír 1 : 0

5. Hořák - Fanta 1/2

6. Svoboda - Sedlák 0 : 1

7. Netopil - Kořínek Jiří 1 : 0

Ostatní výsledky 3. kola OP 1:

KVASACO Vacenovice - Veselí nad Moravou B 3,5 : 3,5

Orel Dolní Bojanovice - Sokol Kyjov 2,5 : 4,5

Veselí nad Moravou C - Podlužan Prušánky C 3,5 : 3,5

ZDE je odkaz na podrobné výsledky na webu ŠSČR.

Autor: Pavel Solařík