Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Hody v Hroznové Lhotě, tedy v mojí rodné vesnici, pro mě znamenají každoročně velký stres. Rok co rok na ně totiž nejen že hraju šachy, ale odpoledne ještě musím hlásit na fotbale místní 1.A třídu. Letos tomu nebylo jinak. Můj den začal šachovým zápasem, naštěstí se hrálo ve Strážnici, a tak odpadlo ještě cestování na a ze zápasu. 

Už zkraje týdne jsem obeslal hráče s otázkou, kdo může nastoupit, ale to už jsem věděl, že nebude moct hrát naše největší eso - Vojta Šafařík, jehož žena naplánovala právě na neděli oslavu svého životního jubilea, a to byl prostě neprůstřelný argument. Dále se ozval Ondra Jurásek, že kvůli hodům v sousedním Kněždubu také nemůže nastoupit (dcerka šla v kroji), a tak jsem měl hned od začátku nad čím přemýšlet. Proto jsem hned žhavil drát do Ostravy, abych upozornil Luboše, že bude muset přijet. Naštěstí ten souhlasil i za cenu, že se musel omluvit z pískání fotbalového zápasu a také od ostatních hráčů už chodily jen dobré zprávy. Ještě jsem zkusil sehnat na poslední desku Jaru Horáka, jeho dcera ale také slavila narozeniny (čtyřicítku!!), a tak byl povolán do zbraně poprvé mladičký Ríša Svoboda a ukázalo se to nakonec jako skvělý tah, ale nepředbíhejme. 

V sobotu večer jsem vyzvedl Luboše v Hodoníně na vlakovém nádraží a ráno ho nabral na penzionu a společně jsme se vydali na hotel. Tam jsme byli půl hodiny před startem utkání, Luboš se pustil s chutí do snídaně, zato já jsem měl plné ruce práce s nachystáním hrací místnosti (kéž by mi s tím někdo někdy pomohl!!!). Poté se už začali trousit hráči, ale zprvu jen ti domácí. Jako první dorazil právě Ríša se svým tátou. Zápas začal s mírným (slovy čtyřminutovým) zpožděním a při pohledu na okleštěnou sestavu hostí jsem nabyl pocitu, že by z toho mohly kápnout nějaké body. Vždyť z Hustopečí dorazili ze základu jen čtyři hráči, přičemž absence borců jako jsou Hrádek, Kuchynka, Kunc a Náplava byla podobná, jako díra v kánoi Old Shatterhenda a i hostující bárka se pomalu ale jistě již od začátku utkání začínala potápět.

Pokud mám toto tvrzení převést do šachové mluvy, znamenalo by to rychlý zisk pěšce na osmé, figury na šesté a dvou pěšců na páté šachovnici ve prospěch domácích šachistů. Na první se v souboji jmenovců Martinů v Sicilce opticky nic zásadního nedělo, na druhé hrál Kuba Šuráň sice černými, ale velmi vynalézavě dotíral na svého soupeře, na třetí zvolil Marián proti Caro-Kannu svého soupeře hlavní variantu, na čtvrté sice vytvořil Jirka Stanislavu Jurákovi několik slabin, ale nebylo vidět cestu, jak jich využít a na sedmičce rozehrál pěknou pozici Luboš. Nikde tak nebylo vidět pro naše barvy nějaké nebezpečí, a tak se hrál vlastně takový pohodový zápas. Jako první podepsali remízu soupeři na čtvrté šachovnici, následovala půlka také na jedničce. V té době už bylo ale vidět, že na páté, šesté a osmé bychom měli brát plný počet bodů, což se postupně začalo naplňovat. Jako první zavěsil Ríša, který přetavil hodiny pod trenérem v Kunovicích a také letní přípravu s Vojtou Šafaříkem ve velmi pěkný výkon a ve Francouzské svého soupeře doslova přejel. Poté si vychutnal mat v partii s mladým a nezkušeným soupeřem také Jirka Fanta a třetí výhru jsem přidal já po souboji se starým (ale vlastně mladým) známým Kubou Škňouřilem. Když pak Luboš prošel v koncovce dvakrát kolem odbočky se směrovkou vítězství a zvolil přímou cestu k remíze, bylo to líto snad jen jemu, pro tým to totiž znamenalo zápasové vítěství a tedy zisk cenných tří bodů! Dohrávaly se tak už jen partie na druhé a třetí šachovnici. Marián (3) sice zkoušel vniknout do chatrného krytu černého krále seč mohl, ale nakonec z partie nevydoloval víc, než půl bodu. Kuba (2) pak odmítl nabídku remízy ve 21. tahu a nakonec musel odevzdat kvalitu a za pár tahů také celý bod, což byla obrovská škoda vzhledem k tomu, jak celou partii odehrál. 

Do soutěže jsme tak vstoupili pravou nohou, ale znovu opakuji, že nám to dnes soupeř dost usnadnil tím, jaké torzo sestavy na strážnický hotel přivezl. 

PÁR FOTEK ZE ZÁPASU:

První šachovnice a souboj dvou mladých, ale velmi silných hráčů a také jmenovců - Martinů Kladňáka a Vaculíka. Stejně jako loni skončila partie remízou.

Kuba Šuráň byl po partii zklamaný, nicméně s protřelým Vlastimilem Urbanem hrál velmi aktivně. Nakonec rozhodla maličkost a partii bohužel ztratil.

Marián dnes sršel vtipem, nicméně recept na Caro-Kannovu obranu Ctirada Šedého nakonec nenašel. I tak ale dobrá remíza!

Na čtyřce se utkali dva zkušení hráči s bohatými zkušenostmi nejen z KP 2, ale i z KP 1. Jirka to sice zkoušel, ale nakonec sám nabídl remízu. Tato partie skončila jako první.

Pořád mám v živé paměti, jak Kuba Škňouřil před pár lety po prohře s Ondrou Juráskem dlouho plakal, proto s ním tak nerad hraju! Když jsem se dnes dověděl, že se spolu po roce znovu utkáme, nebyl jsem z toho vůbec nadšený. Kuba dnes sehrál dobrou partii, ale rozhodla jedna maličkost a ztráta dvou pěšců. V koncovce sice ještě pořádně "kalil vodu", na udržení partie to ale nestačilo.

Věkový rozdíl mezi soupeři na šesté šachovnici byl 71 let!!! A rozhodla právě ještě malá zkušenost mladého Radka Klimuse, jehož tatínek strávil celou dobu partie čtením novin v hrací místnosti.

"Ach ty moje koncovky" znělo z úst Luboše po partii. Nicméně jeho zisk půl bodu zajistil našemu týmu zápasovou výhru.

Souboj mladých prospektů na osmé šachovnici přinesl velké galapředstavení našeho Ríši Svobody, který dnes předvedl skvělý výkon a nedal svému soupeři žádnou šanci. Bravo Ríšo!!

A ještě pohled na poslední tah v partii Klimus - Fanta. Mladý Radek ji dohrál až do samotného matu...

PARTIE ZE ZÁPASU:

1. Kladňák - Vaculík 1/2

2. Urban - Šuráň 1 : 0

3. Hrubša - Šedý 1/2

4. Jurák - Neduchal 1/2

5. Solařík - Škňouřil 1 : 0

6. Klimus - Fanta 0 : 1

7. Řičica - Tesař 1/2

8. Oujeský - Svoboda 0 : 1

Ostatní výsledky 1. kola KP 2 C:

Podlužan Prušánky B - MKS Vyškov B 3,5 : 4,5

Lokomotiva Brno D - BKV Duras C 5 : 3

Univerzita Brno C - Veselí nad Moravou B 3,5 : 4,5

Volný los: Merta Slavkov u Brna

Více k těmto zápasům v Ozvěnách kola.

Autor: Pavel Solařík