Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ostravský koník 2016

Ostravský koník patří k nejvýznamnějším šachovým turnajům u nás a každoročně se ho účastní ne desítky, ale stovky šachistů. Také letos je účast opravdu hojná a svojí trochou do mlýna přispěl také kapitán strážnické Jiskry - Pavel Solařík (tedy já). Nápad zúčastnit se Koníka vzešel vlastně z hlavy mojí ženy, které jsem si postěžoval, že mi pan Miroslav Slávik sdělil, že letos nebude pořádat tradiční letní turnaj FIDE Open Podluží, kterého se pravidelně účastním. Moje žena mi tedy nabídla, abych si šel zahrát na Koníka. Vše je jednodušší o to, že její rodiče bydlí v Kopřivnici, kde máme základnu a odkud každý den vyrážím na partii do nedaleké Ostravy.

ZDE je odkaz na webové stránky turnaje. Turnaj se již tradičně hraje na Domu kultury města Ostravy.

2016-04-29.jpg
Dům kultury v Ostravě je monumentální stavbou.

sal-konik.jpg
A pohled do hracího sálu, kde je již vše připraveno.

20160430_180810.jpg
1. kolo je v plném proudu...

20160430_180907.jpg
První a druhá šachovnice na MČR. Na té první pěkně zvítězí vůdce černých Vlastimil Babula.

23. ročník Ostravského koníka nabízí jeho účastníkům hned několik turnajů, a to Mistrovství ČR mužů a žen, FIDE Open A, FIDE Open B a FIDE Open C. Já se účastním turnaje FIDE Open B, kde hrají hráči, kteří maji FIDE rating pod 2000. Do FIDE Open B se nakonec přihlásilo 113 hráčů, viz startovní listina.

20160430_164025.jpg'
Turnaje se účastní rovněž Marek Skočík, známá to tvář naší soutěže OP I.

Ale teď už konečně k 1. kolu turnaje. V tom jsem očekával ELOvě silnějšího soupeře, ale los mi přiřadil soupeře, který má o 300 ELO bodů méně. Z toho jsem měl pramalou radost, neboť není nic těžšího, než hrát s papírově slabším soupeřem, který nemá co ztratit. Proto jsem usedal s malou radostí k šachovnici, za níž už trpělivě čekal sympatický polský mladík Marek Zydorczak.

20160430_163411.jpg
Můj soupeř v 1. kole - Marek Zydorzcak - hráč UKS Pogoń Oleśnica

A moje obavy se naplnily. Marek totiž hrál daleko lépe, než jak by naznačovalo jeho ELO tedy 1492. Sice mi udělal radost hned prvním tahem, kdy mi dovolil hrát Caro-Kannovu obranu, nicméně v dalším průběhu partie už jsem příliš radostí nezažíval. Oheň bojů se brzy přesunul na dámské křídlo, kde můj soupeř vyvíjel nepříjemný tlak a přinutil mě oslabit pole c5, které okamžitě obsadil svým jezdcem. Nicméně při skoku na toto pole přehlédl, že ho krytý volný pěšec bude stát ztrátu pěšce na A sloupci, což se v dalším průběhu partie ukázalo jako rozhodující. Dva volní pěšáci černého se totiž rozeběhli do dámy a když vůdce bílých figur přidal pár nepřesných tahů při obraně, dovolil mi partii nakonec dovést k celému bodu, a to i přesto, že mě ještě ve 39. tahu oslovil s nabídkou remízy. Zde je partie:

ZDE jsou výsledky 1. kola.

Ve 2. kole mě čekal o poznání těžší soupeř, a to Otakar Košťál (ELO 1916) z TJ Mariánské Hory.

20160504_155956.jpg
Pan Košťál (jméno jako ze slavného filmu Dědictví...) se stal mým kamarádem a v každém kole rozebíráme svoje partie, hodně se nasmějeme a vzájemně si fandíme.

Já jsem šel do této partie s cílem neprohrát a nakonec jsem po několika soupeřových chybách bral dokonce celý bod. K partii jsem se přitom dostavil s mírným zpožděním, neboť jsem podcenil dopravu. Poté, co jsem vyběhl schody do prvního patra, jsem uviděl v bufetu sedět známou tvář, a to Radka Dryšla z Prušánek. Po krátkém pozdravu jsem šel k partii a hrál ji pod častým Radkovým dohledem. A díky tomu, že na mě Radek dohlížel, tak jsem každý tah zvážil několikrát, abych před ním nezahrál nějakou koninu. V partii jsem hrál to, co umím a znám a čekal, zda soupeř neudělá nějakou chybku. První přišla v 17. tahu, kde přehlédl ztrátu pěšce na f5 pro vazbu. Ta druhá, která mého milého soupeře stála celou partii, pak přišla ve 25. tahu. V něm se rozhodl pro opticky silný průlom na e5, ten však pouze znamenal další materiální ztráty. Poslední léčkou pak byl tah 27. ... a6, kterým mě soupeř lákal táhnout dámou na c6. Po Va7 by se moje dáma však najednou stala ohroženým druhem a střelec na d7 by padnul. Po přesném 28. Db3 už bylo jasné, že figuru uhájím, neboť nešlo brát ani střelce (pro Dxd5+ se ziskem věže), ani jezdce pro Se6 se ziskem dámy. Soupeř sice jezdce sebral, ale tah střelcem si už ukázat nenechal a kapitulovat. Zde ja partie:

ZDE jsou výsledky 2. kola.

img_20160501_174450.jpg
Momentka, na níž mě zvěčnil Radek Dryšl.

3. kolo mi postavilo do cesty už opravdu těžký kalibr. Mým soupeřem byl Martin Sekáč z Baníku Havířov, jehož maximální dosažené ELO bylo 2100 bodů. Navíc jsem v partii vedl černé kameny, a tak jsem se v duchu smiřoval se svojí první porážkou na turnaji.

20160502_160219-0-.jpg
Můj sympatický soupeř ve 3. kole - Martin Sekáč.

Soupeř mi dovolil hrát Caro-Kannovu obranu, v níž jsem se vyhnul hlavní linii a po celou dobu se cítil víceméně příjemně. Měl jsem sice dvojpěšce, ale díky němu otevřený G sloupec na kryt před bílým králem. Po výměně dam jsem nabídl remízu, protože jsem neviděl žádné konkrétní cestičky k výhře a nečekal jsem, že by tak zkušený borec udělal chybu. Pan Sekáč se rozhodl pokračovat. Po mírných zápletkách na dámském křídle, na němž jsem si vytvořil "nesmrtelného" jezdce, však sám nakonec remízu nabídl a já jsem ji rád přijal. Zde je partie:

ZDE jsou výsledky 3. kola.

20160502_161832.jpg
V něm dnes vedl svůj marný boj Marek Skočík, na něhož vyzrál agresivně hrající Pavel Šamu (TJ Ostrava, ELO 1946). A právě tento hráč byl mým soupeřem ve 4. kole.

20160503_155853.jpg
Zkušený Pavel Šamu - vůdce černých figur.

Mého dnešního soupeře mi kamarád Milan Balogh vylíčil coby velmi silného hráče se skvělým propočtem, až jsem mu musel říct, ať mě už nestraší. Do partie jsem však nešel se strachem, ale zdravě motivovaný. Soupeř se mě hned v zahájení snažil vyvést z míry atypickým tahem 4. ... f6, později se však ukázalo, že tento tah neznamenal pro moji pozici žádný pěšcový průlom, ke kterému svojí povahou naváděl. V pozici jsem se ani na chvíli necítil špatně, ale žádnou konkrétní cestu k výhře jsem neviděl, neboť soupeř měl slabý bod na e6 dobře krytý. A tak když mě oslovil s nabídkou remízy, nebylo moc nad čím přemýšlet. Zde je partie:

V 5. kole na mě čekal pan Miloš Lang z ŠK Karviná (ELO 1891). Nic jsem o něm nevěděl, pouze to, že má 1. výkonnostní třídu a v Krajské soutěži B Moravskoslezského kraje uhrál za béčko Karviné 6 bodů z devíti partií.

20160504_160158.jpg
Miloš Lang mi při focení řekl, že doufá, že tu fotku nedám někam do televize, že není ani oholený.. :)

Do partie jsem z různých okolností, které se přihodily přes den, nevstupoval v dobrém psychickém rozpoložení a ani v jejím průběhu jsem se necítil nijak zvlášť dobře. Brzy se totiž přehoupla do Panovova útoku v Caro-Kannově obraně a ještěže soupeř nezahrál agresivnější tahy (dámou na královské křídlo a postupem H pěšce v kombinaci s dvojicí střelců namířených na kryt před mým králem), ale zvolil spíše pozvolnější pokračování. Pozici se mi podařilo konsolidovat a když jsem dostal nabídku remízy a neviděl žádný plán, který by naznačoval cestičku k celému bodu, rozhodl jsem se řídit heslem: "Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše" a remízu přijal. Zde je partie:

Z dnešního kola se mi podařily ještě ukořistit tři pěkné partie. V té první byl dnes ve svém živlu můj včerejší soupeř - Pavel Šamu. Ten si pěkně podal svého soupeře (Karla Cyroně) a velmi pěkně zvítězil. Zde je partie Šamu - Cyroň:

20160504_183740.jpg
Pavel Šamu už pouze čeká na kapitulaci soupeře, která je už neodkladná.

Druhou partii sehrál můj nový kamarád Milan Balogh. Ten je spoluhráčem Marka Skočíka z TJP Ostrava C a právě přes Marka jsem se s Milanem seznámil. Tento sympaťák hraje velmi dobré šachy (v sezoně taky válel) a každý večer hodnotíme naše partie a polemizujeme nad svými šancemi v dalším kole. Dnes se utkal Milan se svým oddílovým kolegou - mladičkým Ladislavem Kopcem (13 let). Ten v partii vedl o figuru, ale poté přehlédl strašný úder svého protřelého soupeře, který ho rozplakal. Mladému hráči se v tu chvíli zhroutil celý svět a já jsem si vzpomněl na svoji partii z Poštorné, kde jsem přehlédl mat a nakonec prohrál (viz ODKAZ) a měl chuť pověsit šachy na hřebík. Mladičkého Ladislava mi bylo proto velmi líto, ale takový je úděl šachistů. Zde je partie Kopec - Balogh:

20160504_175347.jpg
Tady měl ještě Milan o čem přemýšlet.

Poslední partií z 5. kola, kterou se mi podařilo ukořistit, je souboj mého známého pana Košťála s mladíkem z Beskydské šachové školy - Adamem Frankem. Ten má sice ELO zatím pouze 1581, ale jeho zisk 3 bodů ze čtyř partií ukazuje na jeho strmý šachový růst. Dnes sehrál se svým zkušeným soupeřem hodně netradiční partii, v níž se nakonec radoval jeho zkušenější protivník. Zde je partie Košťál - Frank:

ZDE jsou výsledky 5. kola.

V 6. kole jsem se utkal s panem Václavem Lexou (TJ Sokol Praha-Vršovice, ELO 1876). O soupeři jsem neměl vůbec žádné informace a šel do zápasu s cílem neprohrát.

20160505_160138.jpg
Pan Lexa přijel na Koníka až z Prahy a dnes mi dal hodně zabrat.

Moje cíle se však začaly bortit už v zahájení, kdy jsem v 10. tahu ztrácel pěšce bez náhrady. To byl důsledek rychlé hry a nekoncentrovanosti, obojí jsem však v dalším průběhu partie dohnal. Začal jsem totiž nad každým tahem usilovně přemýšlet a zpět do sedla mi pomohl i můj soupeř, který zahrál několik slabších a nepřesných tahů. Přitom kdyby jednoduše uhnul králem z vazby, neměl bych tam zhola nic. Díky soupeřově nepozornosti se dostaly do hry všechny moje těžké figury, které mířily na slabého černého krále. Poté jsem si dovolil dokonce obětovat střelce, neboť jsem tušil, že při soupeřových nevyvinutých věžích a slabých bílých polích tam musí být víc, než pouzí tři pěšáci. A bylo. Poté, co jsem dobral figuru zpět a zůstal se dvěma pěšci navíc, mi můj soupeř podal ruku na znamení kapitulace. Zde je partie:

ZDE jsou výsledky 6. kola.

V 7. kole jsem vedl černé figury proti Radoslavu Doležalovi (Šachový spolek Kostelec nad černými lesy, ELO 1975). Tento starší pán hrál v 6. kole na vedlejší šachovnici a po očku jsem sledoval jeho silnou, poziční hru.

20160506_160442.jpg
Pan Radoslav Doležal měl dnes svátek, ale k němu si nenadělil výhru, nýbrž pouze remízu.

Počtvrté na turnaji jsem hrál černými a počtvrté svoji oblíbenou Caro-Kannovu obranu. A počtvrté z toho byla pouze remíza. Píšu sice pouze, ale přihlédnu-li k tomu, že proti mně vždy hrál velmi silný soupeř, tak to mohlo dopadnout i hůř. Dnes jsem se k žádné protihře nedostal a víceméně očekával útok bílého na královském křídle, proto se mi dlouho nechtělo ani rochovat. Ovšem po tahu věží na c2 mě soupeř k rochadě de facto přinutil (hrozilo totiž Sa5 se ztrátami). Když na moji rochadu zahrál pan Doležal agresivní g4, musel jsem se rozhodnout, co s tím. A čím víc jsem se do pozice díval, tím víc mě lákal protitah f5. Pokud by však soupeř sebral pěšce en passant, centrum by se rozbilo a byla by to ještě pěkná divočina. Jeho však lákalo otevření G sloupce na mého krále, což mi však spíše hrálo do karet. Pozice se poté zcela vyrovnala, a tak jsem nabídl remis. Pan Doležal se asi na čtvrt hodiny zamyslel, smutně vzdychal a nakonec remízu přijal se slovy: "Tento turnaj jsem nějakej gumovej". Zde je partie:

V 7. kole hráli vedle mě oba moji kamarádi, tedy Marek Skočík a Milan Balogh. Marek včera získal cenný skalp Bogoljuba Petrova a dnes zasedl k partii s mým novým šachovým kamarádem a soupeřem ze 2. kola - panem Košťálem, kterého ve složité partii dokázal udolat. Partii však nemám, Marek mi svoje partie slíbil až po konci turnaje.

20160506_183118.jpg
Partie Košťál - Skočík.

Podařilo se mi však ukořistit partii mezi Palem Šamu a Milanem Baloghem. Pavel na soupeřu Francouzskou vyrukoval s Rétiho gambitem, čímž Milana dokonale vyvedl z míry a brzy sklízel sladké ovoce výhry. Zde je partie Šamu - Balogh:

ZDE jsou výsledky 7. kola.

V předposledním 8. kole mi los přidělil znovu černé figury a mladou soupeřku z Beskydské šachové školy - Terezu Beluskou (ELO 1956).

20160507_155141.jpg
Moje sympatická soupeřka před zahájením partie.

Z losu jsem měl pramalou radost, protože děti z BŠŠ jsou na velmi dobré úrovni. Jedná se totiž o obchodní společnost, která se zabývá produkováním šachových talentů. Mimo to, že BŠŠ hraje extraligu, tak právě její hráči trénují i mládež, která velmi rychle dosahuje vynikajících výsledků. Tereza však nesehrála první část partie moc dobře a ve střední hře přišla o pěšce. S ním však přišla i o svoje zábrany a rozhodla se, že se k mému králi prostřílí i za cenu dalších ztrát. Tímto svým plánem mě natolik vyvedla z míry, že jsem jí namísto dobrání dalšího pěšce nabídl výměnu dam, která byla však pro mě nevýhodná. Pozice se pak docela zamotala a Tereza byla ve vrcholné časové tísni. Když tedy zahrála 41. tah a prošla časovou kontrolou, nabídla mi remízu. Normálně bych ji vzal, ale před partií si ze mě kluci utahovali, že beztak budu zase jenom remizovat. Navíc jsem stále měl v hlavě, že jsem stál celou partii lépe. Věžová koncovka mi skýtala několik možností díky mým aktivním věžím a soupeřčiným věžím přikovaným ke krytí pěšců. A tak jsem se rozhodl pokračovat, a to i přes značnou únavu. Jednoduše mi bylo půl bodu málo vzhledem k předchozímáu průběhu partie. A to byla (jak se nakonec ukázalo) chyba, protože po mojí hrubé chybě jsem ztrácel čistou věž a taky celou partii. Zde je ta nešťastná partie:

ZDE jsou výsledky 8. kola.

V posledním 9. kole jsem se utkal s dalším mladým soupeřem, kterým byl Matouš Sikora, hráč Rychvaldského spolek šachového (ELO 1922).

20160508_100102.jpg
Můj poslední soupeř - Matouš Sikora.

Už v průběhu mojí partie s Terezou Beluskou mi řekl Milan Balogh, že k poslednímu kolu nenastoupí pro ztrátu motivace. V tu chvíli jsem kroutil hlavou a nerozuměl jsem mu, proč nejde hrát poslední kolo, když už si dal tu práci a hrál osm partií. Po nešťastné prohře s mladou soupeřkou (kdy jsem chvíli předtím odmítl remízu a pozici měl dle mého názoru vyhranou) jsem Milana pochopil. V neděli jsem jel k partii s řádnou (šachovou) kocovinou a bez chuti do hry. Navíc už jsem v hlavě řešil odjezd rodiny, balení, spaní dětí a spoustu dalších věcí a partii hrál ve velmi rychlém tempu. V ní došlo z mojí strany k výměně dvou lehkých figur za věž a hlavně k pasivní pozici. Soupeř se po mojí nabídce remízy rozhodl pokračovat a provedl oběť jezdce, která mu měla na první pohled vynést zisk dvou pěšců. Já jsem tu oběť viděl dlouho dopředu, ale nedopočítal jsem ji až do konce. Jinak bych totiž viděl, že byla nekorektní. To ale neviděl ani můj soupeř. Po braní na b2 jsem tedy odpověděl naprostým patahem a partii vzdal. Až Matoušův kamarád nám ukázal, že jsem jezdce mohl s klidem dobrat a po následném Sxc3 uhnout suše věží na e2, protože pole d3 bylo kryté jezdcem. To jsme ovšem ani jeden neviděli a hleděli na sebe s pusou dokořán. Matouš začal přijímat gratulace od svých oddílových spoluhráčů, ale s trpkým úsměvem, protože ani on sám neviděl, že kombinace nevycházela. Zde je partie:

Matouš mi pak ještě ukázal svoji partii z 8. kola, kdy zvítězil už v 11. tahu, viz partie Sikora - Kacíř:

ZDE jsou výsledky 9. kola.

Závěrem chci říct, že turnaj hodnotím kladně, a to i přes poslední dvě zpackané partie. Chtěl jsem si dokázat, zda jsem schopný hrát bez hloupých chyb a měřit se i se silnějšími soupeři, což se mi podařilo. Díky turnaji jsem získal několik nových přátel a zažil hezké chvíle. Útěchou na porážku od Terezy Beluské mi může být, že ta v posledním kole dokázala černými se štěstím porazit i silného Pavla Šamu a skončila na 5. místě! Pro zajímavost uvádím partii Šamu - Beluská:

Svoji poslední partii už moc vážně neberu, protože jsem na ni neměl čas a klid. Celkově jsem tedy se svými výkony spokojený a dodaly mi zase další elán do další práce. Celý turnaj jsem se držel v první desítce (byl jsem 53. nasazený) a až díky slabému finiši se propadl na konečnou 32. příčku. ZDE je konečné pořadí po devíti kolech. Ani jeden ze soupeřů mě nepřehrál na celé čáře, a to měli všichni 1. výkonnostní třídu. A ta je právě mojí motivací do budoucna. Rád bych ji získal za ELO (nebo FIDE ELO) nad 1900.

Pro zájemce jsou již na stránkách turnaje partie k přehrání (modrá tabulka na hlavní straně), viz ODKAZ

Autor: PS

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář