Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ozvěny 4. kola soutěže OP I

Ne že bych v životě nějak holdoval sázení na sportovní zápasy, ale čas od času jsem šel pokusit štěstí a za vsazených 20 Kč jsem chtěl vyhrát alespoň pár stovek. Jenže poslední moje výhra se datuje do roku 2000, a tak jsem se po sérii tiperských nezdarů rozhodl někdy v roce 2006 definitivně přestat sázet. A tento můj sázkařský "talent" se naplno projevil také při mém tipování výsledků 4. kola šachové soutěže OP I, když jsem trefil pouze jeden, zato ten nejjasnější. Nečekané výsledky posledního kola hraného v kalendářním roce 2014 přinesly několik změn v tabulce:

Poř. Družstvo V R P Body Skóre Partie
1. Prušánky C 3 0 1 9 19.0 13
2. Hodonín B 2 2 0 8 16.0 10
3. Kyjov B 2 1 1 7 16.5 13
4. Veselí C 1 2 1 5 15.5 11
5. Strážnice 1 2 1 5 13.5 9
6. Dubňany 1 2 1 5 12.0 9
7. Vacenovice 1 0 3 3 11.5 7
8. Ježov 0 1 3 1 8.0 2

Tou nejvýraznější změnou je propad silných Vacenovic na předposlední místo v tabulce, zatímco se do její horní poloviny prokousali Veselané a na druhou příčku Hodoňáci. Zato ani nečekaná porážka nezměnila nic na tom, že soutěž i nadále vedou Prušánky, neboť ty si vytvořily dostatečný náskok výhrami v prvních třech kolech. Stejně tak ani nečekaná výhra Strážnice nic nezměnila na tom, že stále zaujímá první nepostupovou příčku. Pojďme tedy na jednotlivé zápasy:

4. kolo:

Prušánky C - Jiskra Strážnice 3 : 4

Trendem 4. kola se stal výsledek 4:3, nebo chcete-li 3:4, tedy nejtěsnější možná výhra. Kdyby mi však někdo řekl, že tohoto výsledku dosáhne náš tým na půdě favorita soutěže, tak bych si nejspíš se soucitným úsměvem na rtech myslel něco o jeho duševním zdraví. Jenže hned po příjezdu do útulné prušánecké klubovny jsem zjistil, že chybí Jan Kocáb, jinak stálice sestavy Podlužanu, a zároveň jsem nenašel Přemu Hlaváče, nýbrž Kamila Dryšla, který by asi těžko vzpomínal, kdy naposled hrál soutěžní partii. Pouze přítomnost Radka Šimka (kterého jsme potkali už při parkování auta) mi dělala vrásky na tváři. Utkání se začalo vyvíjet velmi vyrovnaně a po hodině a půl ležely na stolech tři partiáře se zapsanou "půlkou". Jenže jak Zdeněk Svoboda, tak Ondra Jurásek stáli na výhru. Panu Svobodovi hrály nádherně všechny figury, zatímco jeho soupeř - Radek Šimek - stál značně stísněně a nepohodlně. Navíc po možné protihře ani vidu, ani slechu. Ondra pak hrál už s figurou více. Obě partie také brzy skončily očekávanými výhrami hostujících borců, které nás poslaly do senzačního vedení. Když pak Radek Dryšl prohodil, že to vidí na celkovou remízu, neboť jsou obě zbývající partie na 1. a 3. desce přivyhrané pro domácí hráče, pomyslel jsem si, že je to velká škoda. Jenže z domácích borců dokázal přetavit svoji snahu v zisk celého bodu pouze Petr Krolop, zatímco pan Mayer na 1. šachovnici marně hledal cestičky k výhře. Jenže on je hráčem značně zkušeným a taky protřelým, tudíž jsem si říkal, že bych se nedivil vůbec ničemu, kdyby nakonec přeci jenom zvítězil. Odebral jsem se tedy do vedlejší místnosti poměřit své síly s Frantou Schottlem, když se přihnal Ondra Jurásek s očima navrch hlavy, že má pan Kubiš nabídnutou remízu. Okamžitě jsem vstal od stolu a sdělil našemu hluboce zamyšlenému hráči, že k celkové výhře stačí i remíza v jeho partii. On mi řekl, že ví a "Nech dočkám". Seděl jsem tedy vedle něj a modlil se, ať remízu přijme. Nejen kvůli pokročilé hodině (bylo už 14 hodin a já slíbil, že budu nejpozději ve 14:30 doma), ale také proto, aby nelámal pozici přes koleno a nakonec ji neprohrál. Pan Kubiš přemýšlel velmi dlouho, ale nakonec remízu přijal. Hned nato svému soupeři sdělil, že kdyby nehrál za tým, tak rozhodně hraje dál. Oba se pak pustili do předvádění dalších možných tahů a každý byl přesvědčený o své pravdě. Tedy pan Kubiš o tom, že by partii zaručeně vyhrál, pan Mayer zase o tom, že nikoliv. Důležitý však byl fakt, že se Jiskře podařilo pokořit suveréna letošní soutěže na jeho domácí půdě a docílit tak první výhry v této sezoně! K tomuto zápasu přináší tradiční reportáž na svém blogu Petr Krolop, viz ODKAZ. Ten se rovněž také ohlíží za odehraným 4. kolem, viz ODKAZ.

Dubňany - Vacenovice 4 : 3

Domácí hráči se nenechali nikterak vykolejit tím, že byli jak mnou, tak Petrem Krolopem odsouzeni k prohře. Podruhé v sezoně nastoupili v základní sestavě a favorizované Vacenovice zle vyučili. Pravdou je, že rozhodující partii nezvládl mladý Lukáš Macek, který dle informací od Marka Skočíka prohrál na čas v jasně vyhrané koncovce s Mírou Matušinou. Tato prohra mladého hráče dle slov jeho otce Martina zdrtila a ten vážně zvažuje svoje další hraní královské hry. Snad tak neučiní, byla by škoda mladého talentu! Sám Marek údajně dostal od Martina Kladňáka pěšce a tuto výhodu dokázal přetavit ve vítězství v celé partii. Hostům chyběli dva velmi silní hráči, tedy Martin Londin a Josef Šebesta, což se nakonec ukázalo jako fatální. Ani výhry Romana Matuly (viz PARTIE) a Jirky Neduchala nebyly nic platné a Kvasaco nakonec odjelo z Dubňan těsně poraženo. Ostatně dvě ze tří porážek Vacenovic byly v letošní sezoně nejtěsnějším možným rozdílem, tedy 3:4. Tento tým má na víc, než zatím předvádí, jedním dechem však musím dodat, že jeho výsledky úzce souvisí s problémy se sestavou na jednotlivé zápasy. Z tohoto kola je na webu Vacenovic zatím pouze strohá reportáž (snad bude ještě něco doplněno), z které je zatím asi nejzajímavější diskuse k ní, viz ODKAZ.

Kyjov B - Hodonín B 3 : 4

O další překvapení minulého kola se postarali hráči Hodonína. Ti složili v kyjovské Sokolce reparát za týden starou porážku jejich áčka z krajského přeboru. Jako hlavní příčinu prohry Kyjova vidím partii na 2. šachovnici. Tam totiž nestačil ranař Laďa Šmíd na Josefa Schöndorfa. Ten ovládá dokonale teorii, ale v posledních partiích mu chyběla jakási herní lehkost. Ovšem včera pan Schöndorf znovu ukázal, že se s ním musí počítat a připsal si velmi důležité vítězství. Docela rád bych si tu partii přehrál. Zato Miroslav Zubalík a Jan Čechal na první, respektive třetí desce již potvrdili pověst silného "předku" Kyjova a poradili si se svými soupeři. Na 6. šachovnici sehrál pan Jurutka černými kameny podruhé po sobě Sicilku proti hráči Hodonína a podruhé v řadě ji prohrál. Zatímco minulý týden nestačil v krajském přeboru na Vladimíra Misorina (přehrát partii Misorin - Jurutka), tak tentokráte si na něj vyšlápla další mladá puška, tedy Filip Meindlschmid (přehrát partii Meindlschmid - Jurutka). Na druhou stranu se výhře Filipa nelze ani moc divit, protože jedné věci si opravdu nelze nevšimnout. A tou je jeho zatím stoprocentní zápasová bilance! V Hodoníně roste nový talent! Hodoňákům to proti Sicilce jde a mám takový pocit, že i pan Schöndorf hrál s Laďou Šmídem bílými toto zahájení. Překvapením bylo nasazení Filipa Taptiče na první šachovnici, ten však nestačil na silného Miroslava Zubalíka, jak už bylo řečeno. Také Ivan Kučera letos velmi silně narušuje nálepku remízového krále a podruhé v řadě zvítězil. Hodoňáci tak vyslali zbytku soutěže jasný signál, a to že se jim vrací ztracená forma!

Ježov - Veselí nad Moravou C 1,5 : 5,5

Tady jsem se trefil. Zkušení hosté nepřipustili žádné překvapení na svůj účet a vymetli ježovskou hospodu dost důkladně. Domácím hráčům nedovolili ani jedno vítězství, pouze tři remízy, což je příliš málo na to, aby mohli pomýšlet na body. Také v Ježově vládlo dravé mládí. Vyhráli jak oba bratři Skalkové, tak další talent z veselské líhně - Ondra Horňák. K nim přispěl svojí trochou do mlýna také Franta Vašíček a bylo vymalováno. Veselané se díky této výhře konečně dostali do první poloviny tabulky a myslím, že to nebylo z jejich strany ještě vše. Zdeněk Uřičář přináší krátkou reportáž z tohoto zápasu, viz ODKAZ.

Autor: Pavel Solařík